Náš spolek se kromě činností osvětových v „přímém“ kontaktu s návštěvníky různých akcí,věnovaných období konce první republiky, občas účastní i natáčení filmových dokumentů. Například nedávno uvedeného filmu z března 1939 na Podkarpatské Rusi nebo dokumentů věnovaných srubu „U Cihelny“ nebo Kralické pevnostní oblasti. První víkend v říjnu se nám díky předchozí spolupráci s muzeem K-S 5 U Potoka naskytla možnost osvědčit opět své filmové kvality.
 

Celé natáčení je pouze střípkem do mozaiky snímku, věnovaného osudnému září 1938. Hlavní náplní v kostce bylo: Přepadení hlídky SOS u železniční trati henleinovci, demonstrace se zajatcem před hlídkou SOS na mostě a nakonec přestřelka, do které nečekaně zasáhne kolempochodující družstvo pěchoty. Druhého dne potom měly následovat interiéry „ká-pětky“.
 

Takže za pošmourného chladného rána, mlhy a ledového větru jsme se spolu s ostatními
protagonisty z klubů Chotěbuz a nám známého Sturmu sešli u bývalého silničního mostu v Červeném Potoce. Nějakou chvíli trvalo, než jsme se patřičně nastartovali k činnosti, neb v tom někomu bránilo počasí, jiným zážitky předchozího večera. Po krátkém seznámení se scénářem a místem natáčení jsme se rozdělili a začali se připravovat. Vojáci z posilového družstva se odebrali k výcviku, bujará německá mládež cvičila němčinu a na nás sosácích zbyla příprava zátarasů a kulometného postavení.
 

S ohledem na probíhající volby jsme se obávali, aby nás snad někdo nenařkl ze snahy je ovlivnit, ale z pozdějších výsledků nebyl nějaký výrazný názorový posun voličstva znát. Samotné natáčení sestává hlavně z čekání, proto jsme si čas krátili u polního ohně, protože se vítr a později i mírný déšť stávaly nesnesitelnými. Ovšem po dotočení dílčích obrazů, kdy se do finální přestřelky zapojili všichni účinkující, veškerá únava zmizela a boje probíhaly vskutku s vervou. Československá armáda tak znovu potvrdila své kvality. Nad územím Červeného Potoka se tak znovu rozhostilo ticho. A protože byl režisér spokojen, mohli jsme se rozejít k horkému čaji, kterého ten večer protekly našimi hrdly hektolitry. Již se těšíme na výsledek, který by snad měl být k vidění příští rok.

                           Zapsal Jan Vaníček